Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci
Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží je nepřehlédnutelnou dominantou Cínovce. V obci stál původně dřevěný svatostánek. Dnešní barokní kostel nechal postavit v letech 1729 - 1732 kníže Filip Hyacint z Lobkovic s cílem rekatolizovat zdejší protestantské obyvatelstvo. Erb rodu Lobkoviců je umístěn v interiéru kostela nad vítězným obloukem. Interiéry zdobí rokoková výmalba kadaňského malíře V. Roitha, která znázorňuje Krista mezi lékaři, Poslední večeři a čtyři světce – sv. Jana Zlatoústého, sv. Ambrože, sv. Jeronýma a sv. Augustina. Hlavnímu oltáři dominuje obraz Nanebevzetí Panny Marie. Součástí oltáře je tabernákl s dvířky se srdcem s trnovou korunou, krucifixem pod baldachýnem a dvěma andílky. V nástavci je umístěný oválný obraz Nejsvětější Trojice s dvěma sedícími andílky po stranách a třemi andělskými hlavičkami. Součástí oltáře jsou polychromované dřevořezby sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Za zmínku stojí plastika sv. Josefa na chórové mřížce, krucifix na vítězném oblouku a dřevěná polygonální kazatelna s holubicí v podhledu stříšky a obrazy sv. Lukáše, sv. Marka, Ježíše Krista, sv. Jana Evangelisty a sv. Matouše. V interiéru zaujmou polychromované dřevořezby 14 zastavení křížové cesty a v nikách sochy sv. Josefa a Panny Marie Immaculaty.
V lodi se nachází čtyři postranní oltáře. Na jižní straně je umístěný oltář Božského Srdce Páně s novodobou plastikou Božského Srdce Páně a Božským hrobem s plastikou Krista, který se ukrývá v oltářní menze. Druhý oltář na jižní straně symbolizuje Kalvárii a pochází z počátku 20. století. Součástí jsou plastiky ukřižovaného Krista, Panny Marie Bolestné, sv. Anežky Římské a sv. Jana Evangelisty. Oltář doplňuje malované pozadí a desky padlých v první světové válce z Předního a Zadního Cínovce. Na severní straně se nalézá novodobý oltář Anděla Strážného se stejnojmennou dřevořezbou, plastikou sedícího Ježíška, soškami děvčete a chlapce a plastikami sv. Anežky Římské a sv. Aloise. Poslední oltář je zasvěcen sv. Anně a jeho součástí jsou sochy sv. Anny učící Pannu Marii, sv. Cecílie a sv. Barbory, patronky horníků.
V 50. letech byl do kostela z kaple na Předním Cínovci přemístěn mariánský skříňový oltář s motivem Korunování Panny Marie z 1. poloviny 16. století, který se do Čech dostal z kostela v saském Fürstenau. V současnosti je vystaven v expozici Regionálního muzea v Teplicích. Dnes je na jeho místě umístěný dřevěný krucifix. V sakristii visí obraz Madony, který byl po bitvě u Chlumce roku 1813 uloupen ruským kozákem jako válečná kořist a darem se dostal do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na kruchtě se nalézají dvoje varhany. Ty starší pocházejí z dílny Heinricha Schiffnera z let 1911-1914. Druhé byly darovány v roce 2022 z německého Glashütte, kde bývaly součástí zrušeného kostela sv. Kryštofa.
V hranolové věži původně visely tři zvony od Valentina Lišáka z roku 1732, které byly zrekvírovány za první světové války. Čtvrtý a nejcennější zvon se naštěstí zachoval, pochází z období gotiky, má průměr 52 cm a váží asi 80 kg. Je na něm odlévaný jednořádkový nápis mezi dvěma lištami okolo pláště: „hilf got maria berot in unde dort amen“. Jednotlivá slova oddělují mariánské medailony. Ještě v minulém století byla součástí střechy sanktusová věžička, která se do dnešních dob nedochovala.
Kostel po roce 1945 chátral. Roku 2010 si ho Město Dubí vzalo od církve do výpůjčky a později byl bezplatně převeden do vlastnictví města. Roku 2017 začala celková rekonstrukce, při které byla opravena střecha, vitráže, fasáda, dveře, boční přístavek, kamenické prvky, kovové branky na hřbitov a hřbitovní zeď. Od roku 1958 je objekt státem chráněnou památkou a od roku 2019 spadá do nárazníkové zóny památky světového dědictví UNESCO.
Ke kostelu přiléhá horský hřbitov. Jeho zajímavostí je hrob 29 italských válečných zajatců, kteří pracovali v cínoveckých dolech. Na desce je italsko-český nápis „Al caduti italiani – italským padlým 1915-1918“. V zadní části je umístěn pomník Rudé armádě, který nese text: „Na věčnou paměť na slavný květen 1945, osvobození naší vlasti Rudou armádou. Budiž věčná sláva Vám neznámí hrdinové a vděčný dík za svobodu. Cínovec 9. květen 1957.“ Za pozornost stojí též socha Krista u vchodu.
Interiér kostela je možné vidět během tradiční srpnové česko-německé akce Hraniční buk, termín konání a program naleznete v Kalendáři akcí. Těšíme se na Vaši návštěvu.
GPS: | 50°43'57.95"N, 13°46'34.35"E |
---|---|
Bod zájmu: | Kultura, Příroda |
Určeno pro: | Rodina, Zdatný turista, Senior, Školní kolektiv |
Jak: | Autem, Na kole, Pěšky |
Galerie
Další články
Ptačí vrch
Ptačí vrch (506 m.n.m.), původně německy Vogelherd, získal název podle velkého množství ptáků. Podle jejich zpěvu dostala hájovna pod vrchem název Ptačí zpěv (Vogelsang). Na samotný vrchol dříve vedla turistická značka, která pokračovala okolo Drahůn…
Historický hraniční kámen na Cínovci
Nedaleko hostince U Lípy na Cínovci, kde státní hranice uhýbá doprava a tvoří výběžek, který se nachází nedaleko silnice do Drážďan, stával od roku 1673 hraniční kámen tří panství s erby Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli, kteří vlastnil…